Boston - první polibek Spojených států amerických

V březnu jsem se vydala společně s dalšími zahraničními studenty na návštěvu do Bostonu. Pro mě to znamenalo první překročení US hranic.V Bostonu jsem očekávala tlusté Američany a konzumentarismus číhající na každém kroku. Od amerického města jsem jaksi nic nečekala, ale byla jsem VELMI mile překvapená. :-) Boston je krásné město, navíc připomínající počátky vzniku americké společnosti.

Boston je hlavní město amerického státu Massachusetts, největší město Nové Anglie a významný přístav. S téměř 7,5 miliony obyvatel v metropolitní oblasti je pátou největší metropolitní oblastí v USA. Je jedním z nejstarších a kulturně nejvýznamnějších měst Spojených států, střediskem vysokoškolského vzdělávání, zdravotnictví a kulturního života.

Knihovna.

Interiér knihovny.

Studovna.

Bostonské pití čaje
Bostonské pití čaje neboli Bostonský čajový dýchánek byl protest amerických kolonistů proti britskému impériu, při kterém bylo v bostonském přístavu zničeno mnoho beden lisovaného čaje. Odehrálo se ve čtvrtek 16. prosince 1773 jako jeden z konfliktů směřujících k americké revoluci.

Pro zájemce o více informací je tu naše skvělá wikipedie. ;-)
Bostonské pití čaje 

V Bostonu jsme také navštívili komplex Harvardské univerzity. Harvard University byla založena roku 1636, je nejstarší univerzitou na území USA a patří k nejprestižnějším univerzitám ve Spojených státech. Pro to, aby na této univerzitě člověk mohl studovat, musí být chytrý, projít výběrovým řízením a "porazit" dalších 14 tisíc studentů a být vybrán mezi 2 tisíce nejlepších, a v neposlední řadě mít hooooooooooooooooooooooooodně peněz.  Studenti platí průměrně kolem 40 tisíc USD ročně!
Jinak co říci o studentech z Harvardu. Za prvé: když je normálním lidem zima, jim zima není a chodí v tričku. Jsou tak trošku nadpozemští. Za druhé: asi nevědí, jak vypadá hydrant, jelikož v univerzitním komplexu mají hydrant popsaný značkou "hydrant". Jsou tak trošku víc nadpozemští. Za třetí: chodí do menzy, která vypadá skoro jako hrad, nebo při nejmenším velký krásný kostel. Do menzy nesmí nikdo jiný, jen oni, a běda, pokud si uděláte fotku. To pak musíte rychle utíkat. Já jsem je vyblejskla i s bleskem, tak byli možná oslnění a nikdo asi ani nestačil zareagovat. :-D Jsou tak trošku hodně nadpozemští.

Menza, jako z Harryho Pottera.

Univerzitní komplex.

Hydrant se značkou "hydrant".

Vysněná menza.

V současnosti má škola 14 fakult, řadu muzeí a galerií, klinik a výzkumných středisek, dvě divadla, několik hudebních těles, botanickou zahradu a také jednu z největších knihoven na světě (celkem asi 15 mil. svazků). Univerzita má vlastní banku, zdravotní zařízení, jídelny, koleje, policii i odvoz pečlivě tříděných odpadků. Provoz zajišťuje asi 12 tisíc neučitelských zaměstnanců včetně vědců, ale mimo personál klinik.

V rámci kulturního vyžití jsme v Bostonu navštívili i basketbalový NBA zápas! Další "poprvé" v mém životě. :-)

Hráli místní Boston Celtics proti Bobcats. Zápas byl nejlepší v poslední čtvrtině, kdy Celtics začali poprvé prohrávat. Fanoušci ožili a atmosféra byla stonásobně lepší než ve všech předešlých čtvrtinách. Bostonští basketbalisté nehráli úplně dobře, ačkoliv celý zápas vyhrávali, to se jim však vymstilo a zápas v posledních minutách ztratili o jediný bod. Divácký požitek byl ale o to lepší. :-)

Jako fanoušci jsme všichni dostali trička. :-)

Místa nebyla úplně ideální, ale za to jsme viděli celou halu jako na dlani.

V Bostonu jsme strávili 3 dny, takže jsme si město docela prošlápli. Ačkoliv svítilo sluníčko, byla neskutečná zima, takže naše procházky městem vypadali trošku jako "tour de café", posléze jako "tour de záchody". :-D

V Bostonu jsme měli několik misí. Jednou z nich bylo ochutnat donut s bostonským krémem. Dobrý, ale koblihy od babičky jsou drobátko lepší. :-)

Vydali jsme se na trasu "za svobodou".

"Freedom Trail" byla po celé své trase vyznačena červenou čárou, takže jsme skoro ani mapu nepotřebovali. :-)

Americká poznávací značka, pro stát New Hampshire. V překladu znamená "žít svobodně nebo zemřít".

Jedna z našich spolucestovatelek zvolila metodu zahřívání zmrzlinou. :-D

V italské čtvrti se to vonícími restauracemi jen a jen hemžilo.

Našla jsem si nového kamaráda.

Bostonské metro je nejstrarším v Americe. Místní obyvatelé ho nazývají T, ve skutečnosti je to takový hybrid vlaku s tramvají. Dost často jezdí nad zemí a je vážně pomalé.

"Jeďte pomalu", pobíhají tu blázniví turisté.

Krásná čtvrť, bydlení bych tu asi neodmítla. :-)

První kytky, které jsem po zimě spatřila. Zatím jen v květinářství.

Druhou misí bylo ochutnat místní bostonské pivo. Bylo jiné než české, ale docela mi chutnalo.

První snídaně. Rozpékaný bagel, plněný sýrem, šunkou a vajíčky byl vynikající. Mňam!

Tyhle Kačenky jsou v Bostonu velmi známé. Musela jsem je aspoň pozdravit. :-)

Památních vojáků zemřelých v Iráku či v Afghánistánu. Na přívěscích ale nebyla ani jména.