Post-zkouškové období

Po zkouškách je vždycky všechno veselejší. Člověk se může flákat a užívat si pocitu "už je to konečně za námi". Vany navíc přijel kamarád z Calgary, a tak jsme ještě s dalšími lidmi vyrazili do města, na párty a na poutine v brzkých ranních hodinách. :-) Člověk by nevěřil, kolik lidí bude ve 4 hodiny ráno čekat ve frontě na nejlepší québecké jídlo! Druhý den jsme večer navštívili i montréalské casino. Leží na ostrově, podle kanaského zákona nesmí být casino na pevnině, takže ve městě nenajdete jedinou hernu. Casino je volně přístupné, nejčastějšími návštěvníky jsou důchodci. :-D Focení je zakázáno.

V nejznámějším montréalském parku Mont Royal. Na jezeře se v zimě bruslí.

Výhled na město z Mont Royal.

Veverky jsou všude. :-)

Při výrobě javorového sirupu - v muzeu.

Sochařská fotostory.

Biosféra - pozůstatek z výstavy Expo, uvnitř je muzeum.

Zleva Chosé - Ekvádor, Ryan - Kanada (Calgary), Vany - celý svět. :-D

Trhy à la Francie

V sobotu jsem se byla projít ve městě a tak trochu cíleně jsem také zamířila na známé trhy v Montréalu. Dýchla na mě atmosféra Francie a přímořských městeček, o kterých si můžu jen nechat zdát. Vše dokreslovala hudba pouličních umělců a paprsky sluníčka dodaly jiskru a pohodu sobotnímu dopoledni.

Připravujeme se na měsíc cestování

Cestovací měsíc se už blíží, takže připravujeme, plánujeme a těšíme se. :-) První dva dny po příletu mé drahé polovičky a dalších dvou spolucestovatelů - Petra a Petry - strávíme v Montréalu a pak se vydáme směrem do New Yorku. Cestou se zastavíme na některých zajímavých místech v USA a po 4 dnech v americkém velkoměstě vyrazíme do Philadelphie, Washingtonu, pak dále na Niagáry, do Toronta a do Ottawy. Poté nás ještě čeká pár dnů v provincii Québec, chvíli se ještě zdržíme v Montréalu, ale navštívíme také město Québec a jeden z québeckých národních parků Jacques-Cartiere. Tím moje kanadská sága skončí, vyrazím na letiště a se slzami v očích opustím Montréal. Návrat ale nebude tak drsný. Protože letím do Vídně, ještě se tam zdržím, potkám se se svými montréalskými-rakouskými kamarádkami a Lucinkou, která je tam nyní na studijním pobytu. :-) Do Prahy všichni společně s mými spolucestovateli dorazíme v neděli 29.5.2011 ve večerních hodinách.

Oběd ve slovenské restauraci

Jelikož a protože moje milá spolubydlící Vieros odjíždí na týden do New Yorku a pak už většinu z našich přátel a kamarádů nepotká, neboť letí zpět do českých luhů a hájů, zorganizovali jsme rozlučkový oběd ve slovenské restauraci. Po výtečném jídle jsme se prošli po montréalských ulicích a trošku jsme nakupovali. Ale jenom malinko. :-)

Velikonoční piknik

Vany na velikonoční neděli zorganizovala piknik v nejznámějším Montréalském parku. Pikniky jsou tu zejména v létě velmi oblíbené a je povoleno i grilovat. Počasí bylo sice ještě docela chladné a syrové, ale i tak jsme si to užili a zpestřili si zkouškové období. :-)

Pod olympijskými kruhy

Zímová vždycky vítězí. :-))

Na kolech po Montréalu

Jeden z prvních teplejších dnů jsme oslavily výletem na kolech. V jedné z mnoha půjčoven jsme si rezervovaly kola a vyrazily. Dokonce se mi poštěstilo i píchnout, ale naštěstí až téměř na konci našeho výletu, který jsme si zpestřily menším piknikem. :-)

Česká večeře - řízečky, salátek, svíčková, gulášek a zelňačka :-)

Jelikož jsme se s mými českými a slovenskými kolegyněmi shodly na tom, že nám "chýba" domácí česká strava, tak jsme se rozhodly uspořádat českou hostinu a pozvaly jsme i některé z našich nových přátel. :-) Svépomocí jsme obalily a osmažily řízky, vyrobily bramborový salát a jako bonus koupily v jedné Montréalské restauraci svíčkovou, guláš a zelňačku. Zmíněná restaurace patří Slovákům, takže si tu pokecáte po slovensky i po česky a můžete se vyfotit se slovenskou vlajkou. :-)

Harlem Globetrotters - basketbalová show, která stojí za to

 




Harlem Globetrotters je populární americká basketbalová show. K našemu štěstí zavítala i do Montréalu, takže jsme vyrazili. :-) Dva týmy, jedni looseři, druzí favorité, neskutečné výkony, smích a zábava. Vtipná show, při které vám někdy skoro vypadnou oči z důlků. :-)

 

 

Gala

Gala a la Las Vegas

Jelikož se nám semestr blíží ke konci, tým HEChange pro nás připravil závěrečný večírek. Konal se 1.4., tedy dostatečně dlouho dopředu, takže se nikdo nemohl vymohl na zkoušky. :-D
Gala se odehrávalo ve stylu "Las Vegas". Ruská roleta, oltář pro novomanžele... Nejprve jsme povečeřeli, pak se konalo předávání cen pro Nej sexy, Nej party, Nej flirty a další nej nej nej zahraniční studenty. Jednou z kategorií byla také nejhezčí fotka, kterou vyhrála naše skupinka holek, resp. jedna z nás, která fotku do soutěže přihlásila. Jsme na ni náležitě pyšné. :-)

Výtězná nejkrásnější fotka.:-)

Vítězové.:-)

Fotka s nejstylovějším zahraničním studentem.

Boston - první polibek Spojených států amerických

V březnu jsem se vydala společně s dalšími zahraničními studenty na návštěvu do Bostonu. Pro mě to znamenalo první překročení US hranic.V Bostonu jsem očekávala tlusté Američany a konzumentarismus číhající na každém kroku. Od amerického města jsem jaksi nic nečekala, ale byla jsem VELMI mile překvapená. :-) Boston je krásné město, navíc připomínající počátky vzniku americké společnosti.

Boston je hlavní město amerického státu Massachusetts, největší město Nové Anglie a významný přístav. S téměř 7,5 miliony obyvatel v metropolitní oblasti je pátou největší metropolitní oblastí v USA. Je jedním z nejstarších a kulturně nejvýznamnějších měst Spojených států, střediskem vysokoškolského vzdělávání, zdravotnictví a kulturního života.

Knihovna.

Interiér knihovny.

Studovna.

Bostonské pití čaje
Bostonské pití čaje neboli Bostonský čajový dýchánek byl protest amerických kolonistů proti britskému impériu, při kterém bylo v bostonském přístavu zničeno mnoho beden lisovaného čaje. Odehrálo se ve čtvrtek 16. prosince 1773 jako jeden z konfliktů směřujících k americké revoluci.

Pro zájemce o více informací je tu naše skvělá wikipedie. ;-)
Bostonské pití čaje 

V Bostonu jsme také navštívili komplex Harvardské univerzity. Harvard University byla založena roku 1636, je nejstarší univerzitou na území USA a patří k nejprestižnějším univerzitám ve Spojených státech. Pro to, aby na této univerzitě člověk mohl studovat, musí být chytrý, projít výběrovým řízením a "porazit" dalších 14 tisíc studentů a být vybrán mezi 2 tisíce nejlepších, a v neposlední řadě mít hooooooooooooooooooooooooodně peněz.  Studenti platí průměrně kolem 40 tisíc USD ročně!
Jinak co říci o studentech z Harvardu. Za prvé: když je normálním lidem zima, jim zima není a chodí v tričku. Jsou tak trošku nadpozemští. Za druhé: asi nevědí, jak vypadá hydrant, jelikož v univerzitním komplexu mají hydrant popsaný značkou "hydrant". Jsou tak trošku víc nadpozemští. Za třetí: chodí do menzy, která vypadá skoro jako hrad, nebo při nejmenším velký krásný kostel. Do menzy nesmí nikdo jiný, jen oni, a běda, pokud si uděláte fotku. To pak musíte rychle utíkat. Já jsem je vyblejskla i s bleskem, tak byli možná oslnění a nikdo asi ani nestačil zareagovat. :-D Jsou tak trošku hodně nadpozemští.

Menza, jako z Harryho Pottera.

Univerzitní komplex.

Hydrant se značkou "hydrant".

Vysněná menza.

V současnosti má škola 14 fakult, řadu muzeí a galerií, klinik a výzkumných středisek, dvě divadla, několik hudebních těles, botanickou zahradu a také jednu z největších knihoven na světě (celkem asi 15 mil. svazků). Univerzita má vlastní banku, zdravotní zařízení, jídelny, koleje, policii i odvoz pečlivě tříděných odpadků. Provoz zajišťuje asi 12 tisíc neučitelských zaměstnanců včetně vědců, ale mimo personál klinik.

V rámci kulturního vyžití jsme v Bostonu navštívili i basketbalový NBA zápas! Další "poprvé" v mém životě. :-)

Hráli místní Boston Celtics proti Bobcats. Zápas byl nejlepší v poslední čtvrtině, kdy Celtics začali poprvé prohrávat. Fanoušci ožili a atmosféra byla stonásobně lepší než ve všech předešlých čtvrtinách. Bostonští basketbalisté nehráli úplně dobře, ačkoliv celý zápas vyhrávali, to se jim však vymstilo a zápas v posledních minutách ztratili o jediný bod. Divácký požitek byl ale o to lepší. :-)

Jako fanoušci jsme všichni dostali trička. :-)

Místa nebyla úplně ideální, ale za to jsme viděli celou halu jako na dlani.

V Bostonu jsme strávili 3 dny, takže jsme si město docela prošlápli. Ačkoliv svítilo sluníčko, byla neskutečná zima, takže naše procházky městem vypadali trošku jako "tour de café", posléze jako "tour de záchody". :-D

V Bostonu jsme měli několik misí. Jednou z nich bylo ochutnat donut s bostonským krémem. Dobrý, ale koblihy od babičky jsou drobátko lepší. :-)

Vydali jsme se na trasu "za svobodou".

"Freedom Trail" byla po celé své trase vyznačena červenou čárou, takže jsme skoro ani mapu nepotřebovali. :-)

Americká poznávací značka, pro stát New Hampshire. V překladu znamená "žít svobodně nebo zemřít".

Jedna z našich spolucestovatelek zvolila metodu zahřívání zmrzlinou. :-D

V italské čtvrti se to vonícími restauracemi jen a jen hemžilo.

Našla jsem si nového kamaráda.

Bostonské metro je nejstrarším v Americe. Místní obyvatelé ho nazývají T, ve skutečnosti je to takový hybrid vlaku s tramvají. Dost často jezdí nad zemí a je vážně pomalé.

"Jeďte pomalu", pobíhají tu blázniví turisté.

Krásná čtvrť, bydlení bych tu asi neodmítla. :-)

První kytky, které jsem po zimě spatřila. Zatím jen v květinářství.

Druhou misí bylo ochutnat místní bostonské pivo. Bylo jiné než české, ale docela mi chutnalo.

První snídaně. Rozpékaný bagel, plněný sýrem, šunkou a vajíčky byl vynikající. Mňam!

Tyhle Kačenky jsou v Bostonu velmi známé. Musela jsem je aspoň pozdravit. :-)

Památních vojáků zemřelých v Iráku či v Afghánistánu. Na přívěscích ale nebyla ani jména.